Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Linux není Windows

27. 03. 2009 18:32:18
Název článku může působit poněkud podivně, uznávám. Dobře ovšem naznačuje to, že mým cílem není obhajovat, či soudit jednu ze zmíněných platforem. Hodlám se spíše zamyslet nad tím, jakým způsobem je na Linux nahlíženo z pozice bežného uživatele. Podotýkám, že nejsem a nikdy nebudu tím klasickým počítačovým šílencem, který na denní světlo vychází jen v ochraném obleku a mluví v binárním kódu. Ano, umím nainstalovat systém, občas svedu i vyměnit nějakou serepetičku, která se porouchala a za svůj nejheroičtější počin v oblasi IT pokládám záchranu fotografií kámošových dětí z havarovaného harddisku. Ale tím to asi končí. Rovněž by asi bylo vhodné podoknout, že mým primárním OS jsou i nadále Win XP, které se zdají být po těch letech opravdu doladěné a fungují zcela bez problémů. Linux je pro mě zatím jen zajímavá alternativa, které se věnuji tehdy, když nemám na práci nic konkrétního a chci se jen tak v něčem vrtat a zkoušet, co to snese...
Linux jsem objevil před několika lety, první distribucí, kterou jsem měl tu čest si osahat byl Slax Live CD.
Připadalo mi naprosto neuvěřitelné, že se nějaký operační systém jen spustí z CD a nemusí se vůbec nic instalovat. Přitom vše funguje - internet, vypalování, komunikace atd.
Nu což, asi to nebude nejhorší, řekl jsem si.
Poté jsem zkoušel už i instalace nejrůznějších distribucí: Mandrake, Open Suse, Mandriva, PCLinuxOS, nakonec jsem si ovšem nejvíce oblíbil Ubuntu.

Při úvahách o Linuxu si patrně nelze nepoložit několik zásadních otázek. Co např. brání tomu, aby Linux začalo používat větší množství lidí?
Co potenciální zájemce nakonec odradí?

Odpovědi nejsou vždy jednoduché. Kdykoli se někde na známých informačních serverech objeví článek o linuxu, okamžite se pod ním strhne diskuse mezi jeho horlivými obhájci a odpůrci (resp. fanoušky velkého Billa), ve které se samozřejmě nic nevyřeší a skončí to vzájemnými urážkami a osočováním.

Myslím si, že by se ti, kteří o vyzkoušení linuxu uvažují, měli zbavit dojmu, že jde o nějakou náhražku windows, která je zadarmo. Pak totiž většinou bývají zklamaní, že něco není tak, jak jsou zvyklí.
Úplně jinak např. funguje instalace programů, strukta adresářů nepoužívá označení diskových oddílů písmeny, hodně lidí může vyděsit i terminál pro zadávání příkazů.
Je zkrátka dobré mít od úplného začátku práce s linuxem na paměti, že se jedná o zcela jiný oprační systém a uvědomit si, že pracovat s ním je prostě jiné, než s Windows.

Přitom základní principy samozřejmě fungují stejně. Grafické rozhraní používá okna, je zde panel, hlavní nabídka a podobně. Jednotlivé distribuce se od sebe samozřejmě liší, ale v podstatě je to pořád to samé. Každý, kdo s PC běžně pracuje si jistě s ovládáním lehce poradí.Compiz v akci

Nyní poněkud odbočím od hlavního tématu.
Nedávno jsem si zpětně dohledal na internetu články o případu městského obvodu Ostrava – jih.
Před několika lety tento obvod úspěšně kompletně přešel na Linuxové řešení, primárním cílem byla samozřejmě úspora financí za licence software a celkové zefektivnění fungování sítí, serverů a pracovních stanic.
IT pracovníci úřadu zvládli tento přechod bez větších potíží a v podstatě vystavěli vše svépomocí. Dle informací dostupných na internetu bylo toto řešení vnímáno velmi pozitivně i obyčejnými uživateli, kteří při přechodu na jinou platformu neměli žádné závažnější problémy a byli spokojeni.
Využití Linuxu ve státní správě se přímo nabízí, úspory mohou být značné a pokud jde o peníze daňových poplatníků, mělo by být primárním úkolem zastupitelů využívat finanční prostředky co nejefektivnějším způsobem. Na Ubuntu např. migrovala celá francouzská policie.

Ovšem to bychom nesměli žít v České republice. Po krajských volbách došlo k výměně zastupitelů a bylo vypsáno výběrové řízení na dodání kompletního IT řešení pro celý úřad. Toto výběrové řízení vyhrál opět linuxový dodavatel.
Jaké však bylo překvapení všech zainteresovaných, když toto výběrové zřízení bylo poté zrušeno a následně rozhodli zastupitelé svým usnesením o vyčlenění částky 3,5 mil. Kč na účely přechodu zpět k Windows.
O důvodech tohoto kroku informoval přímo pan Jaromír Tomala, vedoucí odboru IT Podle něj za vším stojí otázka kompatibility a problémy s aplikacemi, určenými jen pro MS Windows. "Však víte, jak to chodí, skoro všichni používají Microsoft," zdůvodnil postup Ostravy Tomala. Podle něj zůstane GNU/Linux alespoň v pozadí – na serverech. IT oddělení ani mluvčí města se k situaci nevyjádřili.

No co si o tom myslet? Na webu jsem si dohledal nepodložené spekulace, že tuto dodávku by snad měla realizovat ostravská pobočka firmy AutoCont. Pan Tomala asi bude mít pár let po sobě trošku bohatšího Ježíška, ale to už zabíhám do spelukací a nepřísluší mi tyto věci soudit, neb jak jsem již uvedl, nejsem IT odborník.
Ovšem jako obyčejnému člověku, který snad není úplně blbý, mi tady na tom něco dost smrdí.

Více informací a odkazů naleznete v tomto článku:
http://www.root.cz/clanky/ostrava-jih-prechazi-pod-tlakem-linux-windows/

Pojdme se nyní nad celým případem zamyslet obyčejným selským rozumem.
Jsem přesvědčen, že naprostá většina pracovníků úřadu potřebuje k výkonu své práce pouze textový editor, souborový manažer, tabulkový editor, možná nějaké databáze a budeme-li si chtít rýpnout, tak internetový prohlížeč.
Veškeré tyto aplikace jsou v linuxu dostupné a v případě kancelářského balíku Open Office i zcela kompatibilní s MS Windows.

Nabízí se jedno velmi dobře patrné vysvětlení ostravského případu: nově zvolení a dosazení páprdové zkrátka nevydýchali, že polovinu své pracovní doby nemůžou hrát Solitaire a miny a tak se rozhodli něco s tím udělat (daleko pravděpodobnější je sice verze o skrytých vazbách nových zastupitelů na MS a AutoCont, ale ctěme zde presumpci neviny a předpokládejme, že nově zvolení zastupitelé vstoupili do svých úřadů čestní, plni nadšení a entuziasmu, odhodláni změnit nefungující moloch v dynamický moderní úřad.)

Oklikou se dostávám zpět k tomu, o čem jsem chtěl původně psát. Při používání linuxu je totiž velmi Listování aplikacemi důležitá ochota učit se novým věcem. Počítače jsou dnes tak samozřejmou součástí života, že se najde jen velmi málo jedinců, kteří s nimi nepříjdou do styku vůbec. Děti se dnes učí výpočetní techniku na základní škole a asi málokdo si dnes dokáže představit dělat např. domácí úkol z přírodopisu bez pomoci wikipedie. Děti jsou zkrátka ve styku s Windows už od dětství a na počítače jako takové si zvykají velmi snadno.

A tady jsme u prvního kamene úrazu. Spousta z nás už si asi těžko vzpomene na okamžik, kdy jsme poprvé zasedli za PC s nainstalovanými Windows a začali jsme zkoušet klikat všude možně a učit se všem těm novým věcem. Naši momentální počítačovou gramotnost bereme jako něco zcela přirozeného, jako něco, co tu s námi bylo vždy.
Ale zkuste si vzpomenout na první krůčky, na zděšení v očích, když se vám neuložila rozepsaná slohová práce tam, kam jste předpokládali, na časy, kdy jste ani nevěděli, jak vytvořit novou složku a nebo jak změnit obrázek na ploše.
Všechny tyto znalosti k nám nespadly z nebe. Museli jsme se je zkrátka naučit.

A troufám si tvrdit, že s používáním linuxu je to naprosto stejné. Nemůžeme přece předpokládat, že usedneme k počítači s linuxem a okamžitě budeme naprosto přesně vědět co a jak (přitom většina nejrozšířenějších distribucí je naprosto v režii GUI a terminál není vůbec potřeba). Roky používání Windows v nás zkrátka zapustily tolik návyků a zautomatizovaných postupů, že nemusí být jednouduché přesvědčit sám sebe, že naučit se něco nového o kompletně jiném OS bude přínosem.

Paradoxně právě lidé, kteří pracovali s Windows minimálně, nebo jen velmi málo, nemívají s používaním Linuxu žádné problémy.
Představme si modelovou situaci. Rodiče dospělých dětí, kteří nikdy před tím s počítači pořádně nepřišli do styku, si po letech pořídí starší PC za pár stovek, protože kolem sebe všude vidí, že bez internetu se již téměř nedá obejít, nebo se zkrátka nechtějí připravovat o možnosti, které dnešní doba nabízí.
Co takoví lidé od PC potřebují? Rozhodně ne nejmoderněší 3D hry.
Potřebují internet, e-mail, občas si pustit nějaký film v .avi nebo DVD, hudební cd, popřípadě sem tam zavolat dětem přes skype.
Má pro ně smysl, aby si kupovali Windows? Rozhodně ne.
Pokud jim tam jejich odrostlý synátor nainstaluje Ubuntu, nahází na plochu ikony Firefoxu a Thundebirdu které přejmenuje na “Internet“ a „E-mail“, rodiče budou naprosto spokojeni.
A navíc budou mít tu výhodu, že nebudou mít „zlozvyky“ z Windows a budou svůj počíttač brát zkrátka takový, jaký je a nebudou nic řešit. Prostě se ho naučí používat tak, jak jim to bude vyhovovat.

Linux rozhodně není pro každého. Hudebníkům a grafikům patrně lépe vyhovují počítače Apple, náružíví hráči se zase neobejdou bez Windows.
Bylo by ovšem škoda ignorovat celou jednu skupinu OS jen proto, že se trošičku jinak ovládají a že pod nimi nejde spustit CrySis a Bioshock...
A o přínosu využití Linuxu ve veřejném sektoru snad nemusí být pochyb.Náhled plochy

Na závěr bych se rád trošku rozepsal o jedné čupr distribuci.
Nekolikrát jsem zmínil Ubuntu. Momentálně se na mém harddisku hřeje vedle Windows XP i Ubuntu Studio 8.04. Několik obrázků si můžete prohlédnout pohozených různě v textu.
Tahle úprava Ubuntu je zaměřena na práci se zvukem a grafikou. Součástí instalace je nepřeberné množství programů na tvorbu a nahrávání hudby. Kytarové efekty, nástroje pro tvorbu loopů, kvanta plugginů, kompletní multitrack recording software Ardour, který je naprosto k nerozeznání od komerčních Pro Tools pro Win a Apple, zkrátka je zde snad vše, co si může muzikant přát a co potřebuje pro domácí nahrávání.

No neberte to, za tu cenu...
Autor: Lukáš Sedláček | pátek 27.3.2009 18:32 | karma článku: 40.46 | přečteno: 8094x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Pavla Kolářová

Bojíš se tmy?

Nejhorší jsou fialový mumie, co vylízají ze svých děr, hned jak se setmí. Odnášejí hlavně malý děti a pak už je nikdy nikdo nenajde. Tuhle jsem jednu viděla tam na hřišti za domem, když jsem večer vynášela odpadky. Fakt nekecám...

23.9.2017 v 8:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 34 | Diskuse

Jana Majová

Davidova máma. O svalové dystrofii počtvrté.

Co Davida znám, ukotvilo se mi v mysli srovnání jeho každodenna s bájí, kde David poráží Goliáše. Svalová dystrofie se podobá genetickému Goliášovi. A je osudově neporazitelná. Dá se ale více či méně tlačit do kouta.

23.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 75 | Diskuse

Helena Vlachová

Bankrot slušnosti a poctivosti na české politické scéně

Naše země se může pochlubit výbornými herci, zpěváky, skladateli, lékaři, vědci, sportovci, spisovateli, režiséry i dalšími, kteří dělají svou profesi poctivě. Ale naši politici?

23.9.2017 v 6:47 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 399 | Diskuse

Jan Pražák

Horňáci a dolňáci

Kdo by neznal ono klasické dělení nás chlapů podle toho, zda jsme víc okouzleni ženskými ňadry nebo klínem.

22.9.2017 v 21:32 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 592 | Diskuse

Klára Tůmová

To bude veselo!

Ne každé vylepšení je opravdu k lepšímu, ne všechno nové přinese ulehčení a pohodlí. Zvlášť když se vyskytne moucha a všechno jde ne úplně dobrým směrem. Jó, tady bude brzy veselo. Ovšem nebudu to já, kdo se pobaví.

22.9.2017 v 21:04 | Karma článku: 8.32 | Přečteno: 242 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1797
Obtloustlý lenoch, manžel, dle testu, který nedávno přišel mailem stabilní sangvinik, milovník potkanů (byť jsem zatím choval jen jednoho), požitkář, logistik, venkovan.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.